factor6

02Čer2017
 

Jak prosté. Našel jsem tuto mechaniku v pěkném stavu a co jiného s ní udělat, než ji zachránit před sběrným dvorem a zkusit ji upravit pro provoz s Amigou. Je to jedna z mechanik, u kterých není úprava obtížná. Sejme se jen spodní kryt, přichycený dvěma šroubky a nic víc není potřeba demontovat. Z přehršle návodů jsem nakonec našel tento (obrázek byl původně na AmiBay jen pro přihlášené, tak jsem si jej vypůjčil). Existuje totiž několik typů této mechaniky a jejich označení se různí za číslem 354 v názvu. Udělal jsem všechny úpravy, tedy změnil jsem propojku z DS1 na DS0 (A) (odsát kuličku cínu z DS1 a vytvořit ji na propojce DS0), udělal přeškraby (B) a (C) a drátky propojil tři spojení (D), (E) a (F). Výsledek jste mohli vidět na mém Twitteru. Funguje to, zkoušeno s A500.

01Čer2017
 

1cerven

“Dnes je 1. června, a červen je posledním měsícem, kdy pořádáme pravidelné výpravy nazvané Pád Bastily”.

To je citát z českého filmu Zítra vstanu a opařím se čajem, který natočil Jindřich Polák v roce 1977. Letos tato moje oblíbená komedie tedy slaví čtyřicátiny. Gratulujeme. Už jsem o tomto filmu jednou kdysi psal na starém blogu, ale už je to dlouho. Výtažek z ČSFD:

Blízká budoucnost (pozn. F6 – dle filmových dialogů na téma pilulky proti stárnutí mi z toho vyšlel rok 1996): V Praze byl zahájen provoz netradiční cestovní kanceláře Universum, která pořádá zájezdy do minulosti. Toho chce zneužít skupinka nacistů pod vedením jistého Klause Abbarda (Jiří Sovák). Mají v plánu odcestovat do Německa za druhé světové války a pomoci Hitlerovi vyhrát válku tím, že mu dají vodíkovou bombu. Za tím účelem jsou domluveni s pilotem Karlem Burešem (Petr Kostka), který je má časostrojem dopravit na místo určení. Nikdo ovšem netuší, že Bureš se osudného rána při snídani udusil rohlíkem a nyní se za něj vydává jeho identické dvojče Jan (Petr Kostka), který o zmíněném plánu nemá ani ponětí.

Myslím, že předložit takový film komunistické posuzovačské komisi v té době (1977) bylo hodně troufalé a zajímalo by mě, kolik a jaké scény byly z filmy vystříhané nebo předělané. Nicméně se film natočil a řekl bych, že i přes některé nedostatky je to jedna z těch lepších komedií sedmdesátých let a v jejím stínu stojí třeba takové filmy jako třeba Což takhle dát si špenát. Pro mě má i hodnotu tím, že obsahuje soundtrack od Karla Svobody. Hudba se stylem velmi podobá hudbě z filmu Noc klavíristy z roku 1976.  Zahrálo si v něm i auto Škoda 110 Supersport, známé z pozdějšího snímku Upír z Feratu. Skafandry cestovatelů časem navržené Theodorem Pištěkem si později také ještě několikrát zahrály.

Tak kdy jindy se nepodívat na starou klasiku, než 1. června?

31Kvě2017
 

Nevím, jak moc se to ví, ale od 4.6. v rakovnickém muzeu T.G.M. probíhá výstava Computer World, kterou vymyslel a realizoval TheMrKocour. Výstava začíná vernisáží (zahájením) v neděli 4.6.2017 v 15:00. Přestože je výstava určená široké veřejnosti, proto je technicky poměrně zobecněná, najdete tam počítačové kousky nejen z Kocourovy sbírky, ale i jiných lidí, kteří své stroje pro výstavy zapůjčili. Výstava mapuje historii počítačů od 70. let a všímá si i fenoménů jako je demoscéna. Kromě několika textových panelů tam najdete i pěkně udělaná videa s ukázkami práce s operačními systémy na Amize, STčku, starém Macu a PC nebo s demy. Budete si moct také zahrát na reálné Amize 500. Pro nezasvěcené by mohlo být exkluzivní třeba to, že některé vystavené stroje jsou vybavené i moderními úpravami a perifériemi a v podstatě se jedná o bežně používané pracovní stroje a ne exponáty, které jsou doma ve vitrínách, alespoň moje část to tak má. Kromě toho tam má mít Kocour v pátek 23.6. autorskou komentovanou prohlídku (9-16h). Tak kdo chcete, zajeďte se tam podívat.

30Kvě2017
 

Jestli máte u svého Commodora superzařízení 1541-Ultimate nebo jakoukoli jeho novější verzi, víte, že má několik tlačítek. Konkrétně tři. Z nichž jedno se nepoužívá skoro vůbec, jedno dost a jedno hodně. Tlačítka jsou programovatelná, takže se můžete sami rozhodnout, které si namapujete na kterou funkci. Já nic nenastavoval a čtyři a půl roku to používám tak, jak to bylo, tedy levé jako freezer, prostřední pro menu a pravé pro reset. Jenže dnes zapnu Commodora a koukám, ono to levé je nějaké zalezlé. Říkám si, přece jsem freezer v životě k ničemu nepoužil, tak jak s ním může něco být? Čekal bych to u zbylých dvou, ale u freezeru ne. A tak jsem Ultimátku rozdělal a koukám, mikrospínač je promáčklý a vypadl z něj nějaký plíšek. Horní dva aretační plastové mikronýty jsou prolomené a spínač ohnutý. Patrně se to ohnulo při manipulaci a transportu, nedávno jsem byl na Schlimeischi. A tak jsem vypadlý plíšek pinzetou zandal, spínač opatrně naklonil do původní polohy a mírným tlakem kleštičkami přitiskl k přednímu plíšku. Vida, tlačítko tlačí. Tak koukám na ostatní dvě tlačítka a prostřední se mi nějak nezdá. Ono bylo taky ohnuté! Tady už se tomu nedivím. Je to snad nejvíce používané tlačítko na Ultimátce. Přitisknul jsem kleštičkami, zacvaknul kryt a můžeme zas krásně pár let mačkat. Ale raději s citem.

29Kvě2017
 

V prostředí, v němž se pohybuji, není nouze narazit na jedince, kteří mají domácnost prošpikovanou nejrůznějšími IoT udělátky, pod stoly nebo v komorách jim hučí servery a disková pole a mají na příklad neustálý přístup ke svým počítačům odkudkoli. Já ne. Doma mám jeden pracovní počítač, který zapínám jen, když chci, lépe řečeno na noc jej vždy vypínám. Vypínám i svůj AP router, když jdu z domova. Proč by mi měla neustále běžet WiFi naprázdno? Vlastně jsem až tak paranoidní, že vypínám kromě ledničky úplně všechno. Všech svých stolních písíček jsem se už dávno zbavil, kromě jednoho, které mám z nostalgie a nezapnul jsem ho léta. Mám jen několik notebooků, z nichž dva používám. Stolní počítač je naprosto tichý a za to ho mám rád. Nic mi nechybí!