10Kvě2017
 

Na Schlimeisch párty jsem se hodně těšil, protože jsem ve Fryštáku nebyl už tři roky. Přináším vám stručný report z akce, která se opět povedla.

V pátek dopoledne měl ke mě z Plzně dorazit Sillicon na půl desátou. Ještě před ním ale dorazil Sigi z Mělníka svým Favoritem. Pak jsme čekali na Sillicona a ten přijel úplně přesně v okamžik, kdy dorazil i Wotnau. Byla poměrně velká nepřízeň počasí a tak jsme se jen dohadovali, jak bude o víkendu na druhé straně republiky. Cestou jsme se na Sigiho návrh stavili na oběd v restauraci Peklo v Čertovině u Hlinska. Do Fryštáku jsme dorazili kolem čtvrté odpoledne a na místě jsme zastihli samotné organizátory, tedy PCH s dětmi. Pak začali přijíždět další účastníci, jako Ray s malým Davidem a s Comosem a rovněž Jirka ze Zlína. Já jsem začal připravovat soutěž v poznávání screenshotů z her, kterou jsem kdysi dělal i na JHConech a rozdal jsem i svých “38911 užitečných tipů pro C64″. Pak dorazil také Noby se svým Pentěvem a iMacem. K večeru jsme se vydali do restaurace U Fíka na jídlo a po krátkém sezení na zahrádce jsme usoudili, že je opravdu zima a přesunuli se dovnitř. Dorazili také ataristi Bohdan se Zdeňkem. PCH měl pro účastníky připravené i CRT televize na půjčení a náhradní C64, což využil jak Wotnau, tak dorazivší Sad. Sigi hromadně upravoval modulátory C64 na kompozitní video a ukazoval dětem, jak funguje páječka a k čemu je odsávačka. Já, abych se moc nenudil, vyrobil jsem na C64 krátké demo v Basicu a ukazoval jsem také americkou verzi hry Out Run, na kterou jsem nedávno narazil a překvapilo mě, že je lepší, než klasická PAL verze, kterou všichni známe. K dispozici byly i dvě sprchy, takže jsem jednu hned využil a šel na poměry párty dost brzo spát.

V sobotu jsem vstal jako jeden z prvních. Nasnídal jsem se a také ostatní začali pomalu vstávat z mrtvých. Potom se zas pokračovalo v non-stop párty v podobě paření (zejména) hry Bomb Mania a jiných. Odpoledne se šlo na oběd. Po něm se část lidí vydala ulovit dvě keše nad Fryštákem. Byla to poměrně dlouhá cesta a tak se někteří jedinci docela zadýchali. Také se udělalo velmi hezké počasí a tak z nás místy dost lilo. Za sebe musím říct, že jsem po návratu byl velmi vděčný za židli a ovocného rádlera, kterého jsem si v pátek koupil v místním Coopu. To už ale Ray pracoval na rozšíření hry Schlimeisch Mania z roku 2013. Vlastně za to můžu já, protože jsem před několika lety vylepšil své původní hudby a přidal dvě nové. Ray mi také ukázal, jak postoupily práce na The Walking Death a byl jsem docela překvapený, protože už stačí jen poměrně málo a může se vypustit. Byl jsem pověřen úpravou úvodního loga a tak jsem nastartoval editor Project One a začal překreslovat. Kolektivně jsme se shodli, že nový název bude Schlimeisch Mania II. Na místě už byl i Krupkaj, který dovezl Atari s Multijoyem a tak jsme ho připojili na druhý projektor a zapařili několik her, včetně Tondových lodiček a také nám Honza pustil Tondovu rozpracovanou verzi dema Bad Apple pro Atari, na které mě překvapila perfektní synchronizace s hudbou. Honza nezapomněl vyřídit pozdrav od Pepaxe odkudsi z Ukrajiny. Objevili se také další lidé, které bohužel neznám, třeba Crayon. Někdo taky dovezl upravenou C64 v deklu od C16 s logem Lukhash a zajímavou cartridgí se zvukovými programy. Tuto cartridge bych rád viděl zazálohovanou, měla moc pěkné menu, bohužel jsem se na to majitele zapomněl zeptat. Potom se přijel podívat i Petr Stehlík, ale jen na chviličku. Děti střídavě pařily Bomb Manii, tropily bugr nebo si patlali hry na displejích svých chytrých mobilů. Od Wotnaua jsem získal databázi her C64 Gamebase a už ani nevím jak, do pozornosti mého zájmu přišla hra Test Drive. Zkoušel jsem ji hrát, ale moc se mi nedařilo. To se mi Wotnau smál, že loader jeho originální verze nahrává rychleji a hra nemá zmršené texty. Ale já jsem ji nakonec dohrál a druhý den ráno jsem jen tak pro klid dohrál i originální verzi. Večer se šlo zase na jídlo, vlastně jsme šli původně na pivo (limo), ale neodolal jsem a dal jsem si i zmrzlinový pohár. Spát jsem šel trochu později, ale bylo to ještě před půlnocí.

Nastala neděle a vše se opakovalo. Vyspal jsem se trochu lépe a zápasil jsem s kávovarem, který nechtěl vařit kávu, ale mermomocí vyžadoval vyčištění, které trvalo kolem půl hodiny. Po potopě vedle dřezu jsem vyhrál, a i když běžně nepiji kávu, dal jsem si ji na chuť. Dohrál jsem opět Test Drive, tentokrát originální verzi z Gamebase64 a s Comosem jsme si vzpomněli na komické zvuky speakeru u PC verze této hry. PCH mi ukázal způsob kreslení levelů ve svém leveleditoru a nakreslili jsme se Silliconem několik kol pro novou Schlimeisch Manii. Sad pouštěl dema a dělal u toho takový kravál, že jsem se musel jít ven uklidnit. Šli jsme na oběd a po návratu už byli někteří lidé pryč a v místnosti konečně trochu víc k hnutí. Stále jsem čekal na Solarise104, který měl se svým synem dorazit, ale pak jsem se dozvěděl, že nepřijedou, protože se jim pokazilo auto. Odpoledne jsme už jen pařili Bomb Manii a v šest hodin jsem vyhlásil výsledky soutěže v poznávání obrázků. Jelikož bylo pět vítězů, bylo třeba udělat redukci a tak nastoupila kontrolní otázka. Tu naprosto správně zodpověděl Wotnau ještě před tím, než jsem ji položil celou (musel to zopakovat) a vyhrál čokolády a ponožky. Následoval výlet na pivo/limo, ale bylo už pozdě a v obou restauracích zavírali, přičemž do kuřáckých putyk jsem odmítal vstoupit. Potom jsme betatestovali Schlimeisch Manii II, kterou Ray dolaďoval. Byla to dost velká sranda hrát zase po dlouhé době v osmi lidech, i když Ray nedoladil všechno, co bylo potřeba. Snad hru brzy dodělá. To trvalo vlastně až do večera a spát jsem šel až kolem jedné ráno.

To už bylo pondělí a tuto noc se mi spalo nejlépe. Vstával jsem už někdy kolem půl osmé a šel bojovat s kávovarem. Tentokrát jsem ho přemohl napoprvé. Potom jsem si ještě něco zahrál a ostatní se pomalu, ale jistě začali balit. Udělal jsem to samé a pak jsme si už jenom povídali s Jirkou, který ještě na chvíli přijel a dovezl nanuky. Bohdan mě požádal, zda bych nechtěl podobnou soutěž zrealizovat i na příští Atariádě, s čímž jsem souhlasil. Návštěvníci postupně odjížděli a i my jsme se vydali na cestu, tentokrát s PCH místo Sigiho, který jel s Rayem. PCH potřeboval vzít do Prahy a tak jsme ho vzali. Cestou domů jsme byli na obědě v Litomyšli v restauraci U Medvěda, která byla příjemná. Domů jsem byl dovezen někdy kolem páté odpolední.

Z tohoto Schlimeische vyplývá ponaučení, že dobrý endžajn a kvalitní trejkr jsou velmi důležité! Dík Silliconovi za odvoz a PCH za uspořádání super akce. Několik fotek od krupkaje je tady. Pěkný report s fotkami také sepsal PedroS.

20Bře2017
 

No jaký. Skvělý. Tedy, letošní ročník jsem byl velmi unavený a to se projevilo i na mé sobotní náladě, za což se všem postiženým omlouvám. Jinak co říct. Bylo to jako každý rok, něco bylo fajn, jiné věci méně. Z 65 nahlášených účastníků jich dorazilo zřejmě víc a to je dobře.

V pátek jsme dorazili kolem třetí hodiny a začali chystat audio systém a zkoušet mikrofony a nastavovat úrovně zvuku pro připojované počítače. V sále už bylo dost lidí, ale během večera stále přicházeli další účastníci. Catering fungoval bezchybně, a tak bylo k dispozici ihned pivo, limo i teplá jídla. Dostal jsem od z00ma opravenou Gamu, za což mu děkuji a vyzkouším později. PG dostal slibovaný čudlík a od Polish Atari Hackers Teamu jsme s Wotnauem dostali tričko a květinu jako vtipnou omluvu za vyhackování webových stránek, což mě velmi potěšilo. Po zahájení v podobě komické scénky Woutnaua a JtR na téma Mad Max následovala malá soutěž ve hraní hry Dragon Attack a potom moje demoshow nejlepších dem z posledního roku na ZX Spectrum, pro což mi krásně posloužilo ZX-Uno. Následovaly kvízy s Wotnauem a JtR, z něhož jeden jsem odmoderoval sám, takže si Wotnau mohl odpočinout, a byla to docela zábava. Spát jsem šel kolem půl jedné a byl jsem opravdu odrovnaný.

Ráno jsem po menším faux-pas přemýšlel, zda mám dělat nějaký realtime příspěvek, a taky jsem jej začal dělat, ale nenašel jsem žádnou utilitu pro PC, která by z bitmapy udělala basicovský program s UDG grafikou. A tak jsem na to rezignoval a jen jsem přemýšlel, jestli ještě nejít spát. Spát jsem nešel a pasivně sledoval PulkoMandyho přednášky o počítači Matra Alice a o I/O rozšíření  pro CPC Albiero. Potom se tam ještě vsunula přednáška o náhradě SIDu SwinSID s ukázkami, ale to mě moc nezajímalo a šel jsem si povídat s rEVERzem. Už nevím, co jsem řešil, ale najednou mě překvapil tuším ellvis, že máme vypadnout ze sálu a zaplatit vstupné. Tak jsem tak jako ostatní učinil a po mírných potížích začala compa. Vše šlo rychle, a i když C64 hudby zněly všechny stejně, jako když tahá kočku za ocas, přežili jsme to. Můj Atari příspěvek byl puštěn dvakrát, protože poprvé nehrál ve stereu, a tak si hudbu všichni užili. V hudbách na ZX byl můj příspěvek značně nepochopen, ale od výsledků na demoparties nelze očekávat žádný odborný názor. Vítězná hudba od X-agona byla dobrá, skladba, která skončila na druhém místě se mi nelíbí, naopak poslední místo byl můj favorit. V demo compech všechny zaujal Gasman, který celou dobu seděl za notebookem a kódoval a výsledek byl jako obvykle skvělý. Radost mi udělalo i demo od Nobyho s mou předělávkou Prodigy. I demo od Speccy.pl pro Spectrum 48K bylo dobré, ale korunu tomu všemu nasadilo demo od bad joke, neboli mě, za které jsem v neděli dostal Raster Award, což mi je stále záhadou. Po compech byla dvouhodinová pauza a pak začaly další kvízy, které byly už hodně sofistikované a z mého pohledu velmi náročné. Spát jsem šel už kolem desáté, a tak jsem se aspoň trochu vyspal, i když to nebylo nic moc.

V neděli se vstalo, snídalo a balilo. Stihl jsem ještě na bigscreenu pustit pár Speccy dem včetně celého The Path, což nebylo některými účastníky dobře snášeno, nicméně povedlo se a byl to po dlouhé době jeden z Foreverů, kdy se toto demo podařilo pustit celé na plátně. Pak bylo vyhlášení výsledků a lidé se už rozjížděli domů.

Letošní Forever nebyl z mého pohledu zlý, ale vzhledem k tomu, že jsem byl opravdu hodně unavený, neužil jsem si ho tak, jak bych chtěl. Snad se to příští rok podaří, pokud tedy další ročník bude a pokud přijedu.

[edit] Super fotky od krupkaje jsou tady a od Tornada zde. Pěkná videa od PedroSe jsou zde, tutaj, a tu.

04Led2017
 

Po delší pauze jsem si uvědomil, že jsem nesepsal report z JHConu pro ty, kteří tam nebyli. Takže to napravíme.

JHCon 2016 se konal netradičně první víkend v prosinci. Kromě toho na něm nic moc netradičního nebylo. Místo zůstalo stejné, žíněnky na spaní byly k dispozici a dobrá nálada také. Co se změnilo, a troufám si říct k lepšímu, byli noví lidé, především tedy Wotnau, kterého sice považuji za commodoristu, nicméně on sám se cítí být i ataristou a potažmo i spectristou. V dnešní době na tom ale už nezáleží. Protože se mi na Atariádě líbily jeho kvízy, navrhnul jsem mu, což takhle nenavštívit JHCon jako jedinou spectristickou akci u nás a neudělat tam nějaký kvíz. Wotnau přijel, kvízy měl hned dva a bylo to super. Po našem příjezdu s themrkocourem a s TDM na místo už tu byli Logout a zmiňovaný Wotnau. Možná i někdo další, ale to už si nepamatuju. Zanedlouho poté se šlo na večeři do pizzerie na dolním náměstí, kde nás zaujala místní atrakce, socha z petlahví, do které se dalo vejít a zazpívat tam něco, načež se petky rozsvítily. Aspoň tak jsem to pochopil, ale ať jsem zpíval, co jsem chtěl, nic nesvítilo. Ale byl nejvyšší čas zalézt do pizzerie, kde pro nás byl rezervovaný velký stůl, ostatně jako obvykle. Během večeře se ukázali další účastníci jako Poke, Noby, diZZy, Tornado, atd. Po návratu na gympl jsem zapojil projektor, plusdvojku a noťas. Měl jsem připravený částečný překlad titulků k filmu From Bedrooms to Billions, ale rozhodlo se, že se na něj podíváme až v sobotu po kvízech.

Ráno se vstávalo, snídalo, kecalo, pouštělo, hrálo hry, atd. S Kocourem jsme namazali olejíčkem klávesnici u jeho eMka a také od Nobyho dostal divIDE, které následně zkoušel. Mě zaujala bluetoothová klávesnice od Elite v podobě gumáka, kterou si dovezl Mike a také jsem si od něj na pár minut půjčil ZX Vegu, když tam tak ležela. Zajímavý počítač dovezl IterAce, a to Sinclair PC200, který se vyskytuje i v SKP, nicméně IterAce jej vytunil, připojil harddisky MFM, osadil lepší CPU a kartu VGA. Dex dovezl Mattel Aquarius, který na akci působil velmi exoticky. Na oběd se šlo do indické restaurace v ulici mezi náměstími, kde jsme měli rezervaci v salónku. Jídlo bylo skvělé, nálada taky a přitom jsme zkoumali Mikeův indický mobil a řešili všelijaké jiné věci. Skupinka osazenstva na cestě z oběda ještě odlovila nedalekou kešku a já jsem se už ale těšil na odpolední kvízy. Začal jsem svým kvízem v hádání loading screenů ze Spectra, které se postupně odkrývaly. Tento nápad jsem si vypůjčil od Fandala na Atariádě. Vítěz kvízu pan IterAce byl nejlepší a po zásluze dostal první cenu. Protože Spectristi u nás moc nehrají, tedy řekl bych, že skoro vůbec, udělal jsem kvíz záměrně snadný. Přesto se našlo několik obrázků, které daly soutěžícím pořádně zabrat. Následovaly dva kvízy Wotnauovy, hádání co je na obrázcích z her špatně a hádání osobnosti nebo hry podle indícií, něco na způsob pevnosti Boyard. Aby toho nebylo málo, shlédli jsme ještě dlouhý dokument o začátcích herního průmyslu v Anglii, který už byl ale ke konci vzhledem k jeho délce dvou hodin a půl trochu nudný. Na hromadnou večeři se už nešlo, protože se hodně z nás na obědě přecpalo. Jen část osazenstva zmizela do kavárny.

V neděli se už jen kecalo, balilo a tak. Na oběd se šlo jako obvykle do Udírny, kde jsme se pěkně nadlábli a na gymplu nakonec ještě vyrobili skupinové foto na schodech. Toť z JHConu 2016 vše. Velký dík Wotnauovi za super zpestření, opravdu to JHConu zase dalo o trochu vyšší level na zábavnosti a klidně by se to mohlo letos zopakovat. Mrzelo mě, že to nevyšlo Martinovi 8-Bity a Busymu. Velmi potěšila naopak účast Mike/zt stejně jako pakl Fritz-koly, Tornáda, který dovezl sebe a trdelníky a UB880D s Maťkem a Ikonem, který měl pěkné krabičky na divIDE z 3D tiskárny. Příjemně také překvapila účast Flyyna, který tu měl nekolikaletou absenci. Takže díky kluci a snad se příště zase ve zdraví sejdeme.

Kdo ještě neviděl moje fotky z akce, tak zde jsou a pokud si pamatujete z JHConu víc, podělte se o to v komentářích.

17Čvc2016
 

Letošní ZX Šumava byla speciální v několika věcech. Přijeli lidé, kteří tu byli poprvé, přijel Gasman z Anglie, hodně pršelo, P0ke měl plachtu, hrála se Jenga, Tornado spravoval foťák a Tritol dovezl pistoli a taneční podložky k Wiičku. A psal jsem random log, který bohužel postihla katastrofa, když jsem poslední den vypínal notebook a zapomněl uložit rozepsanou TAPku. Tak se zachoval jen začátek logu, pořízený u snídaně a uložený 12.7.2016 v 9:29. Moje fotky a videa najdete na obvyklém místě.

Tááák a hačí!
Neboj se nespadneš a přistáváme.
A co myslíte.
Dnešní moderní muž má v každém okamžiku v libovolném úhlu možnost na sebe cokoliv nastříkat.
Nééééé.
Su trochu podžoganej.
Extra jam.
Tuty byl diktátor.
Jsou tu ještě vejce.
Čjórný.
Eště se to umí poznat, že to takhle chytneš.
Jestli ho chceš požít?
Maslóstroj.
To tady nemusí bejt.
Jsem se dneska ráno vys*al z podoby.
Už jsem si zvyk.
Napršelo ti na stoleček.
Asi převrátili ňákou káď.
Óóó tady někdo krájí plátešky!
Šťouchal jsi to mě?
Musíš víc!
A tak mu vypíchli oko.
A už nechrápal.
Dej tam limetku.
Byly by furt zelené.
Ééééé.
Trest smrti.
Podej mi žličku já ji dojím.
To není zas tak velkej problém.
Jsem si opláchl vejce.
Máňo, ty jsi prase!
Chceš se vych*at do dřezu a máš tam čtrnáct dní nemytý nádobí!
Ne, děkuji, již jsem jedl.
Raději knihu.
Raději tequillu.
To bylo až ráno.
Asi tak 20 cm vody, včetně Nobyho stanu.
Já jsem neslyšel nic teda.
Ještě talířky.
Někdo sežral konvici.
Tam bude zase Sweet.
Zákon zvednuté p*dele.
Ještě jsou vejce.
Nažral jsem se hrozně moc.
Ber sobě.
Das ist Vejce.
E-marmeláde.
Jééé, toho znám člověka!
Supermana?
Já jsem tě vnímal.
Jeden byl tak a druhej byl tak.
Ale každej byl na svojí půlce.
Slezte z toho lustru Donalde.
Pak začalo ch*át.
Jsme bezkontaktní.
To bylo ale tripl kombo.
Spals. Ale málo. Blbě.
Od té doby, co mám japonský náramek.
Myslím si, že to kecá.
To může říct každej.
Hned, jak postavíme stan, může pokračovat výuka Céčka.
To byly věci ty jo.
Vyndej šumku.
Já chci to maso.
Rozmohlo se tady otvírání několika marmelád.
Můžu máslo?
Tak budu střídat tři, no.
To bych snad ani nechtěl.
A čím to mazal?
To na tom Sedle, to byl luxus.
Ohne Triangl.
U to začalo.
Ne!
Je tady někdo bez Ka?
Desu ka?
Vložíš lžíci cukru do úst a zaleješ ji čajem.
Mmmmmmmmmmnnn!
Ještě, že mám půlku šumky.
Tašumko Sapa?
Uvědomujete si, že na veganské univerzitě by z vás neměli radost?
Vařený ano.
Nějak se s ním zatočí.
On si to Sillicon potom umeje.
Riziko z mletýho masa.
Riziko bez sejra není riziko.
Tady se nevaří, tady se to sežere.
To jsem si naložil sám.
Dáme do rizika.
Takový prťavý kuličky.
To se jmenuje…
Jak to můžou kurňa udělat?
Kuskus je taky těstovina.

23Kvě2016
 
413

O víkendu se už poněkolikáté konala akce v plzeňském Sinclair Klubu. Akce byla naplánovaná sice už na duben, ale vyšlo to až teď.

V pátek po práci jsme vyrazli s TDM a themrkocourem do Plzně v poněkud stísněných podmínkách, protože TDM si vezl starou matraci, která zabrala přes půlku auta. Po příjezdu už tu byl Sillicon, který akci koordinoval (čti – měl klíče) místo Sweeta, který se nemohl zůčastnit. Kromě něj tu už byl i Noby, který dorazil vlakem už po obědě a Logout. Rozložili jsme si věci a šli na večeři do nedaleké restaurace Dada. Mezitím se objevovali další příchozí, jako třeba Fery a rEVERz, který mi dovezl opravené plusko, za což mu děkuji. A protože už byl večer, dělaly se blbosti, povídalo se a hrálo se na Wiičku. Padl návrh jet v sobotu do Rokycan na oběd a symbolicky zavzpomínat na Gregora. Já jsem si opravil +2, která měla problém s klávesnicí. Závada zmizela, ale druhý den se opět objevila a já jsem objevil skutečnou příčinu v podobě mikroprasklin na kontaktech u jednoho z konektorů kšandy klávesnice. Ráno dorazil Wixet, který celý čas strávil zálohováním disket pro D40 na divIDE a pak se objevil Ruda Matějka, který otevřel své malé Sinclair muzeum. Do Rokycan se jelo až kolem poledne ve složení Sillicon, Noby, Schotek, TDM, themrkocour, Logout a já, ostatní zůstali na místě. Auta jsme zanechali před bývalým domečkem Gregora a po obědě v restauraci Na Rychtě jsme se vydali ulovit dvě místní kešky. Pak ještě následovala cukrárna s překvapivě kvalitní zmrzlinou a jelo se zpátky do Plzně. Večer dorazili Visáč a Sigi, kterým se věnoval Sillicon. Zase jsme pařili Golf na Wiičku ve vedlejší místnosti na projektoru a potom Fery pustil dvouapůlhodinový film From Bedrooms to Billions: The Amiga Years o historii Amigy, který se mi dost líbil. Pak se ještě hrál Golf a kolem půlnoci jsem odpadnul, zatímco trio Sillicon + Visáč + Sigi se bavili do brzkých ranních hodin, až mě to kolem páté ranní vzbudilo a musel jsem jít zavřít dveře. Vstal jsem kolem osmé, dal si sprchu a snídani a s TDM jsme šli vyprovodit Logouta na (ne)dalekou autobusovou zastávku. Po návratu jsem ještě trochu pařil na Spectru a také zkoušel japonské hry v textovém režimu pro Sharp MZ-700 na STMZ800 a čekalo se na Sillicona, až vstane a půjde se na společný oběd do Dady. Po obědě jsme se už sbalili, rozloučili a vyrazili na cestu domů.

Open SKP byl i letos fajn a těším se na případný další ročník. Několik fotek z akce najdete tady a tady.