29Bře2017
 

Když jsem se kdysi dávno dostal k počítačům, bylo to samozřejmě jako většina lidí přes hry. Měli jsme jen pár kazet nahraných hrami. Mezi nimi se objevila hra, která mě úplně pohltila. Na inzerát se daly sehnat nahrané kazety s hrami a mě vždy potom bavila každá, která vypadala jako ta moje oblíbená. Nelíbily se mi násilné střílecí hry, možná to bylo výchovou, možná celkovou atmosférou tehdejší výchovy mládeže obecně, možná povahou. A tato hra byla ideální, nikdo v ní nestřílel, byla obestřená takovým zvláštním tajemnem a hlavní hrdina v ní měl za úkol uklidit dům, což je bezesporu prospěšná činnost. Ti bystřejší z vás jistě poznali, že mluvím o Jet Set Willym. Tuto hru jsem nějakou shodou okolností uviděl a hrál dokonce ještě před tím, než jsem se setkal s Manic Minerem, který byl na jiné kazetě a u kterého mi později vadilo, že se nedá přecházet z místnosti do místnosti. JSW je pro mě hra, která ve mě budí nejvíc vzpomínek a pocitů. Nikdy jsem neměl potřebu žádnou hru dohrát. Líbila se mi atmosféra, grafika, případně hudba, ale to bylo všechno. A tak jsem se ve hrách jen tak procházel a objevoval další záhadná zákoutí. Když se k nám dostaly tehdejší zpravodaje z Karolinky a první černobílé Mikrobáze, hltal jsem v nich mimo článku o tricích v BASICu i krátké shrnutí o hrách a jejich úpravách na nekonečné životy. Četl jsem si ho pořád dokola. Byly tam pouky na známé hry a jako pěst na oko se tam vyjímal seznam pouků na Jet Set Willyho, který svou obsáhlostí převyšoval všechny ostatní hry. Pomocí POKE šla hra upravit nejen na neubývající životy, ale např. i na pád z výšky, který Willyho nezabije, zmizení Marie z ložnice, různé debuggerské úpravy, neboť hra vyšla s mnoha bugy a díky nim byla nedohratelná (což jsem tehdy ale ještě nevěděl). Vysvětlivky u pouků byly strohé a tak jsem až po mnoha letech přišel na to, kde se ukrývají skryté a nesebratelné předměty a díky tomu, že se ze hry stal zejména v Británii velký fenomén, v dostupném editoru vznikly desítky klonů s novými postavičkami a místnostmi atd. Mysteričnosti přispěl i samotný autor Matthew Smith, který po dokončení JSW začal žít bohémským životem a zmizel na mnoho let ze scény počítačových her, aby se nakonec objevil a stala se z něj celebrita. Tehdejší povídačky o tom, co se připravuje, mě vždycky bavily. Vedly se nejen o JSW a jeho údajném pokračování Willy Meets The Taxman, ale i o jiných hrách. Nejtypičtějším příkladem je nikdy nevydaná Mire Mare od Ultimate. Když se ale vrátím k JSW, skutečně to byla tehdy svým rozsahem zábava na spoustu večerů. Jednak tím, jakým způsobem šla modifikovat a druhak svou pěkně animovanou grafikou a nutností hru postupně prozkoumávat a hledat triky, jak se kam dostat. Protože jsme tehdy počítačem okupovali televizi v obýváku, bylo hraní na počítači speciální událost, takový obřad.

Letos před Foreverem mě Wotnau pověřil vymyslet několik otázek do svého kvízu Master Blaster’s Revenge, což bylo to, že měl soutěžící uhodonut, co je na daném screenshotu ze hry jinak, tedy např. postavička u jiné hry, která tam nepatří, apod. Hned podvědomě mě napadl Jet Set Willy a místnost Out on a Limb, kde se Willy dostává na větev megastromu (Mega Tree) s ptačím hnízdem a schůdky v podobě zelených lístků. Tak jsem Wotnauovi navrhl – “Což tak otočit lístky zrcadlově? Mohl by to být docela pěkný chyták.” A taky, že byl. Záměnu neuhodl nikdo, díky čemu jsem se mohl jen tak pro sebe malinko škodolibě zasmát. Obrázek jsem narychlo vyhledal Googlem a uvedený screenshot je típnutý s cheatem, protože časové údaje na něm nejsou reálné (Willy se nemá šanci dostat za tři herní minuty do této místnosti) a také počítadlo předmětů ukazuje nulu.

Po několika dnech mi to nedalo a začal jsem přemýšlet, jestli by se tento stav dal navodit normálním hraním bez žádných pouků a cheatů. Tedy časový údaj 7:03am ponechme stranou, ten nereálný je, ale spíš mě zajímalo, zda se dá do místnosti dostat, aniž by se po cestě sebral nějaký předmět. A tak jsem si pustil emulátor a začal zkoušet různé varianty, z čehož jsem zjistil, že to jde. S nula předměty jednou, pekelně těžkou cestou a s jedním předmětem rovněž 0 předměty druhou, lehčí cestou. Tedy kromě běžné cesty, kdy ale Willy musí chtě nechtě v místnosti Ballroom West sebrat minimálně 5 předmětů (existuje i třetí cesta se dvěma předměty, viz poslední odstavec článku).

První, těžká cesta, vede z koupelny přes kuchyň, The Cold Store, Back Stairway a přes The Wine Cellar doprava, kde první vážnější problém nastává v The Forgotten Abbey, kde musíte mít předem nacvičené přeskakování potvor ve spodní části. Následuje projití The Security Guard spodem a přes Tree Root a Under The Drive se dostanete na The Drive, odkud se dostanete k cíli už poměrně snadno.

Druhá cesta je snažší, ale seberete v ní jeden předmět. Z koupelny jděte opět dolů a přes kuchyň se dostaňte na Back Stairway, ale jděte po schodišti až nahoru a v místnosti We must perform a Quirkafleeg vylezte po laně nahoru. Octnete se na Watch Tower, kde vyskákejte uplně nahoru na jezdící plošinku a při přeskakování nástrahy seberete jeden předmět vlevo. Na horní jezdící plošince nezapomeňte vyskočit, což vás přenese do místnosti The Off Licence, úplně na jiném konci domu. Odtud jděte vlevo a dojdete k megastromu z druhé strany.

Pro představu kudy jít uvádím link na mapu hry od Pavera.

[UPDATE] Balamutil jsem vás, a nikdo si toho nevšiml! Styďte se. Za prvé, předmět v místnosti Watch Tower lze nesebrat a to tak, že se dá šikovně přeskočit. Za druhé, existuje ještě třetí cesta, kde ale už opravdu musíte sebrat dva předměty. Cesta je stejná, vrchem přes střechu, ale ve We must perform a Quirkafleeg nešplhejte po laně nahoru, ale pokračujte dál doprava až do místnosti Rescue Esmeralda. Tady osvoboďte Esmeraldu, čili seberte mříže (ony dva předměty) a ze žluté jezdící plošinky vyskočte nahoru doprava. To vás propasíruje do místnosti Ballroom East, odkud už stačí jen vymotat z koberce a pokračovat doprava přes The Hall, The Front Door, The Security Guard, atd. Text v článku jsem opravil.