22Dub2014
 

Jak už je asi všeobecně na československé Speccy scéně známo, zeroteam se před nějakým časem z ekonomických důvodů přestěhoval do Berlína. Tento víkend jsem byl už na v pořadí druhé návštěvě u nich. Sice jsem původně plánoval Revision, ovšem v ekonomických důvodů jsem radši zvolil méně drastickou variantu pro mojí peněženku. A jak tak koukám na výsledky z Revisionu, není tam vůbec žádná ZX Spectrum produkce, takže jsem o nic nepřišel a řvát “amiga!” se mi letos prostě nechtělo, moje hlasivky potřebují klid. Další důvod cesty bylo vyzvednutí ZX klonu Harlequin, který mike donesl od Inga Truppela a v neposlední řadě fakt, že jsem nejel sám, ale s Nobym, což bylo lepší, něž kdybych měl cestovat sám.

Noby dorazil vlakem z Valmezu v pátek odpoledne a společně jsme se nalodili na autobus SA, kde nás obsluhovala až podezřele veselá stewardka. Po pěti hodinách jsme rozlámaní dorazili konečně do Berlína na autobusové nádraží ZOB am Funkturm. Autobus přijel asi o deset minut dřív, takže jsme ještě chvíli čekali na mikea a ellvise, až nám příjdou naproti. Nasedli jsme na S41čku, což je metro S-Bahnu, které jezdí na okruhu Ring po směru hodinových ručiček. Po půlhodinové jízdě strávené klábosením jsme dorazili na místo a šli se ubytovat. ellvisova spolubydlící byla na návštěvě doma na Slovensku, takže bylo místo pro spaní i pro dva vetřelce. mike nám ukázal svůj osazený a zprovozněný Halequin. Musím uznat, že Ingo Truppel odvedl skvělou práci při kompletování balíčků s Harlequiny. Všechny součástky jsou popsané, patice na IO vložené na desce na správná místa a rozložení švábů v molitanové podložce tak, jak mají přijít zapájet na desku. Potom jsme dostali výbornou večeři – zapékané brambory se zeleninou a k tomu nakládané kukuřičky. Ještě jsem stačil vyzkoušet mikeúv klon PSP a tak nějak se šlo spát.

V sobotu ráno se dlouho spalo. Na oběd jsme měli kuře s brambory nebo rýží (Noby nerad brambory a já nerad rýži :). Hned potom jsme konečně vyrazili ven na prohlídku města. Naše první cesta směřovala k olympijskému stadionu, kde se pořádala hitlerovská olympiáda v roce 1938. Je to vskutku monumentální stavba, která se stále udržuje a v areálu se pořádají sportovní akce. Prošli jsme se a poté zamířili zpět, tentokrát na věž Fernsehturm, což je ona pověstná nejvyšší věž Berlína s koulí nahoře. Bohužel když jsme se postavili do fronty, bylo nám a dalším asi padesáti turistům sděleno, že po zakoupení lístků se na věž dostaneme nejdříve za čtyři hodiny. Tak dlouho jsme čekat nemohli a tak jsme se dohodli, že to zkusíme následující den. Odtud jsme šli na pravý turecký kebab v krámku, kterých je tu snad milion. Byla to pochoukta a posilnění jsme vyrazili dál. Cestou jsme doplnili zásoby tekutin v jedné z dvou miliard večerek, které tu jsou. Tam jsem našel zajímavé pití s názvem Spetzi, což je taková pomerančová kola, která je ovšem vynikající. Noby si vybral Fritz-Colu a dal mi ochutnat. Já tehdy našel pití snů. Od té doby jsem si kupoval jedině Fritz-Colu, která chutná jako mix staré dobré (nikoliv té dnešní) Kofoly a Coca Coly. Ohromně mi chutná a už vím, co budu celou dobu pít při další návštěvě Berlína. Samozřejmě ale dám šanci i Spetzi :) Naše následující cesta vedla k Berlínské zdi a podél ní k metru a pak na Frankfurter Tor a odtud pěšky na tamvaj a domů. Po krátkém odpočinku jsme vyrazili na pivo, ale nejdřív prozkoumat místní kešky. První z nich byla na opuštěném hřbitově Friedhof Gotlindestrasse, kterou jsme našli skoro hned, druhá a poslední protože už se stmívalo, byla o kus dál u supermarketu REWE. Tuhle jsme nemohli najít a vzhledem k poměrně velké koncentraci mudlů to bylo obtížné. Už jsme to chtěli vzdát, ale nakonec se Nobymu zadařilo a důmyslně schovanou kešku našel. Potom jsme vyrazili do hospody (kde se nekouřilo!) na pivo, kde točili mimo jiné i Krušovice a jak jsme se pak dozvěděli, údajný majitel byl původně Slovák. Pak už jen následovala krátká cesta domů, půlnoční kuřecí večeře a postel.

Po tak náročném dnu se spalo výborně, že se nám ani nechtělo vstávat. Ale museli jsme. Sbalili jsme si už batohy a po snídani vyrazili na vrch Gesundbrunnen, kde je pěkná vyhlídka a potom dolů do parku Volkspark Humboldthain. Následovala procházka opět k Fernsehturm, ale tam jsme už nešli, protože jsme se před tím na internetu dozvěděli, že je na celou neděli vyprodáno a šli jsme kolem St. Marienkirche, kde jsme mj. vyzkoušeli ultramoderní německé pisoáry, které by si nic nezadali s mušličkami z filmu Demolition Man. Potom jsme prošli podél řeky na Museumsinselu až na metro na Hauptbahnhof, odkud jsme se pěšky vydali kolem Bundestagu k Braniborské bráně. To už ale byl nejvyšší čas vydat se na cestu na autobus do Prahy a tak jsme se rychle otočili a spěchali na patrový autobus, který nás dovezl až na Zoologischer Garten, odkud jsme metrem zamířili na stanici Berlin Messe Nord, kde se nachází autobusové nádraží ZOB. Žlutý autobus už čekal a nás čekala pětihodinová nehybná smaženice na sluníčku. Rozloučili jsme se se zeroteamem a vyrazili na cestu domů.

Po příjezdu do Prahy jsme s klidem stihli všchny spoje ke mě domů, kde jsme s Nobym a Logoutem šli na pozdní večeři a po návratu z restaurace ještě  stihli probrat fotky a prožité zážitky z víkendu. Noby v pondělí dopoledne odjel a já začal pomalu s pájením Harlequina :)

Dobrou noc, děti :)

 Leave a Reply

(required)

(required)

66 − 62 =

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>